1. Je to oficiální diagnóza Odkaz na nadpis

Možná jste roky slýchala, že „to má každá“ nebo že jste jen přecitlivělá. To, co prožíváte, ale medicína zná a má pro to název.

Americký diagnostický manuál DSM-5 řadí PMDD od roku 2013 mezi depresivní poruchy [1]. Světová zdravotnická organizace ji zařadila do 11. revize Mezinárodní klasifikace nemocí pod kódem GA34.41 [2]. Najdete ji tam mezi nemocemi močové a pohlavní soustavy a zároveň mezi depresivními poruchami.

V Česku se zatím pracuje se starší verzí MKN-10. Ta zná jen premenstruační tenzní syndrom (N94.3). Pokud tedy váš lékař o PMDD nikdy neslyšel, nemusí to být nezájem. Ta diagnóza se k nám teprve dostává.

2. Hormony máte v pořádku, jen na ně mozek reaguje citlivěji Odkaz na nadpis

Možná jste si nechala udělat hormonální profil a slyšela, že je všechno v normě. A možná jste odcházela s pocitem, že si to tedy vymýšlíte. Nevymýšlíte.

U PMDD výsledky krve v normě opravdu bývají. Rozdíl není v tom, kolik hormonů tělo vytváří, ale v tom, jak citlivě mozek snáší jejich přirozené kolísání během cyklu.

Ukázal to už výzkum z roku 1998. Ženám s výraznými premenstruačními potížemi se ulevilo, když se jim kolísání hormonů na čas zastavilo. Jakmile se hormony vrátily, vrátily se i potíže. Ženy, které premenstruační potíže neznaly, při stejném postupu žádnou změnu nálady nepocítily [3].

Proto vám PMDD žádný krevní test nepotvrdí ani nevyvrátí. Mnohem víc řekne to, co si sama den po dni zaznamenáte.

3. Nejdůležitějším vyšetřením je váš vlastní deník Odkaz na nadpis

V dobrých dnech si člověk těžko vybaví, jak zle mu bylo před týdnem. A ve špatných dnech se zdá, že to tak bylo vždycky. Proto se lékaři při diagnóze nemají spoléhat na vzpomínky, ale na denní záznam aspoň ze dvou cyklů [1]. Některý lékař může chtít záznam delší.

Co v něm hledají:

  • aspoň pět z jedenácti příznaků, z nichž jeden se týká nálady: podrážděnost, výkyvy nálad, smutek nebo úzkost,
  • příznaky přicházejí ve druhé polovině cyklu a po začátku menstruace odeznívají,
  • potíže vám znatelně zasahují do práce, studia nebo vztahů.

Kdy přesně potíže začnou a jak dlouho trvají, se liší. Ve studii, která sledovala 74 žen s PMDD den po dni, měly zhruba dvě třetiny potíže jen v týdnu před menstruací. Necelá pětina je měla celé dva týdny. U další necelé pětiny odeznívaly pomalu a přetáhly se do prvních dnů nového cyklu [7].

Nejtěžší dny navíc často nekončí s příchodem menstruace, ale až kolem jejího druhého nebo třetího dne [8].

PMDD se přitom netýká jen nálady. Mezi jedenáct příznaků patří i ty, které cítíte v těle: únava, změny chuti k jídlu, potíže se spánkem, bolestivá nebo oteklá prsa, bolest kloubů a svalů, nadýmání nebo přibírání na váze. Patří k nim také potíže se soustředěním, ztráta zájmu o oblíbené věci a pocit, že je toho na vás příliš [9].

Pokud vás trápí i bolesti hlavy nebo bolestivá menstruace, zapisujte si je do deníku také. Mezi diagnostická kritéria PMDD nepatří, ale lékaři pomohou vidět celý obraz.

4. Nejste jediná Odkaz na nadpis

Podle přehledu 44 studií z roku 2024 má potvrzenou PMDD asi 1,6 % menstruujících, tedy zhruba jedna až dvě ženy ze sta [4]. Starší odhady byly vyšší, protože vycházely hlavně z dotazníků vyplňovaných zpětně.

Jedna až dvě ze sta může znít jako málo. Znamená to ale, že ve vašem městě, v práci nebo ve škole je s velkou pravděpodobností někdo, kdo zažívá totéž co vy.

5. Temné myšlenky k PMDD bohužel patří Odkaz na nadpis

O tomhle se mluví nejhůř, a právě proto to sem píšeme.

V mezinárodním průzkumu mezi 599 lidmi s potvrzenou PMDD uvedlo 72 %, že někdy v životě měli sebevražedné myšlenky. Třetina se o sebevraždu pokusila [5]. Účastníci se hlásili přes podpůrné skupiny na internetu, takže čísla nejspíš neplatí pro všechny s PMDD. Ukazují ale, jak těžké dny umí tahle diagnóza přinést.

Pokud takové myšlenky znáte, není to vaše selhání a nejste v tom sama. Je to důvod říct si o pomoc. Kontakty najdete v rámečku na začátku článku a na stránce Kde hledat pomoc.

6. Příznaky se dají zmírnit Odkaz na nadpis

Dobrá zpráva je, že s PMDD se dá něco dělat. Americká gynekologická společnost ACOG ve svém doporučení z roku 2023 popisuje tři hlavní cesty [6, 12]:

  • antidepresiva ze skupiny SSRI, která se užívají průběžně nebo jen ve druhé polovině cyklu [11, 13],
  • kognitivně-behaviorální terapii,
  • kombinovanou hormonální antikoncepci.

U hormonálních přípravků je to obzvlášť individuální. Některým ženám s PMDD uleví, jiným se po nich psychicky přitíží. Samo doporučení ACOG upozorňuje, že kombinovaná antikoncepce nemusí pomoci právě s výkyvy nálad a depresivními příznaky [6].

V malé studii žen s PMDD uvedly zhruba čtyři z deseti, že se jim po dříve užívané kombinované antikoncepci nálada zhoršila. U přípravků, které obsahují jen gestagen, to bylo ještě častěji [10].

Pokud se vám po nasazení hormonálního přípravku přitíží, řekněte to svému lékaři co nejdřív.

Žádný z těchto postupů nezabere každému a PMDD neodstraní. Co by mohlo pomoci právě vám, je věc rozhovoru s lékařem.

Český doporučený postup pro PMDD se nám nepodařilo dohledat. V ordinaci se proto můžete setkat s různým přístupem.

Kdy jít k lékaři Odkaz na nadpis

Když se potíže vracejí před menstruací a berou vám sílu na práci, studium nebo vztahy. Obrátit se můžete na gynekologa nebo psychiatra.

Vezměte si s sebou svůj denní záznam, ideálně ze dvou cyklů. Lékaři to hodně usnadní.

Pokud máte myšlenky na sebepoškození nebo sebevraždu, nečekejte na termín a ozvěte se na některý z kontaktů v rámečku nahoře.